První lidé na Měsíci aneb program Apollo 11

Píše se 25. květen roku 1961 a americký prezident John F. Kennedy prohlašuje větu , která šokuje lidi po celém světě. “ Pevně věřím a doufám , že se nám podaří přistát do konce tohoto desetiletí na Měsíci „. Byla to však troufalá věta. Američané totiž neměli ani jednoho svého člověka na oběžné dráze. No a tak začala americká NASA hodně tvrdě pracovat. Zálusk na prvního člověka na Měsíci si však dělali i Rusové , kteří byli první , kdo vypustil člověka do Vesmíru (Jurije Gagarina viz článek Jurij Gagarin a jeho příběh). A tak začal hodně tvrdý boj. Po několika letech se píše 16. červenec 1969 a mise Apollo 11 za chvíli odstartuje z americké Floridy. Teď se můžeme kouknout na posádku Apolla 11. Raketa Saturn V (to V znamená pět) v programu Apollo 11 se skládá ze tří členů. Je tam asi nejznámější Neil Armstrong , Buzz Aldrin a Michael Collins. Ještě když nastupovala posádka do Saturnu V , dole u Saturnových motorů probíhali poslední opravy. Bylo tam veliké riziko , že hned po startu se raketa rozpadne , posádka zemře a možná to zabije i nějaké přihlížející lidi. Na vzlet Saturnu V se koukalo živě přes milion lidí a v televizi ještě více. Nemohlo se však nic dělat. Raketa Saturn V zažehla motory a čekala na odpočítávání. Deset … devět …osm …sedm …šest …pět …čtyři …tři …dva …jedna … START ! Raketa Saturn vzlétla a letěla výše a výše. Nic se jí nestalo. Teď už lidé raketě popřáli hodně štěstí a šli domů. Raketa se bez problémů dostala na oběžnou dráhu a potom si to i nasměrovala na Měsíc. Jednou když raketa letěla k Měsíci zahlédl Neil Armstrong podivný předmět vznášející se blízko nich. Zeptal se tedy řídící stanice jak daleko je od nich kus rakety ,který vypustili. Vědci mu řekli , že to je hodně daleko. Neil nevěděl , co to je. Po několika letech jsou spekulace o UFO , ale neví se to jistě. Neil šel spát. Pořád mu to hlavou ale vrtalo. Teď už se měl zajímat o jinou věc. Blížili se k Měsíci a byl čas vypustit lunární modul. Jeden z členů posádky však musel zůstat v raketě. Slovo nakonec padlo na Michaela Collinse , který zůstal v raketě. Neil a Buzz vstoupili do lunárního modulu a už se blížili k měsíčnímu povrchu. Měsíc však byl plný kráterů a přistát na povrchu tak , aby to lunární modul nepoškodilo bylo zcela nemožné. Hodně dlouhou dobu bloudili kosmonauti i s lunárním modulem a zjistili jednu nepříjemnost. Docela měli málo paliva. Nakonec zbývala pouhá minuta , aby přistáli na povrchu jinak by jim došlo palivo a lunární modul by spadl a rozbil se. Museli rychle jednat. Řízení se chopil Neil a pomalu přistával. Zbývalo už jenom pár sekund a lunární modul se dotkl povrchu Měsíce. Byli zachránění. Neil Armstrong sestupoval po žebříku na Měsíční povrch a dopad na něj. Zanechal po sobě stopu která z povrchu Měsíce zmizí za hodně dlouho. Potom na Měsíc vstoupil i Buzz a Neil vztyčil americkou vlajku. Kluci si potom rozdělili práci. Neil sbíral různé vzorky z povrchu Měsíce. Buzz zatím na Měsíci poskakoval a zkoušel jeho slabou gravitaci. Na konci jejich výpravu dostali telefonát amerického prezidenta. Ten je moc pochválil a řekl , že se lidé na celé zemi (kromě Ruska) radují z jejich mise. Kluci se tedy ubírali k odletu. V lunárním modulu je však čekalo nemilé překvapení. Drát , kterým se vzlétá byl přetržen. Jeden z kosmonautů , když vstupoval na měsíc , tento drát omylem přetrhl. Bylo po srandě. Prezident se o tom dozvěděl a vystrojil těmto dvěma kosmonautům národní pohřeb. Najednou si Buzz vzpomněl na svoje pero , které nosil na zapisování poznámek. Zkusil ho strčit na místo , kde byl drát a on ten modul doopravdy vzlétl. Buzz od té doby nosí toto pero pořád v kapse jako vzpomínku na pero , které jim zachránilo život. Po chvíli se lunární modul připojil k raketě a letěli zpátky domů. Když se ocitli u zemské atmosféry , byl tady další nebezpečí. Jestli do atmosféry vletí velikou rychlostí , jejich raketa shoří. Jestli do atmosféry proletí pomalu , odrazí je to do Vesmíru a oni by neměli tolik paliva , aby se vrátili. Museli tam naletět se střední rychlostí. Naletěli tam a čekali , co se bude dít. Jejich raketa se bezpečně řítila k zemi. Po chvíli vypustila raketa padák a klesala do moře. NASA to zjistila a už sháněla lodě na přepravu posádky. Nakonec k raketě dopluli a posádku bezpečně vrátili na zem. Tam je lidé vítali a hrozně se radovali z jejich návratu. Takovou slávu si tito kosmonauti užívali ještě hodně dlouho a ještě v dnešní době žije jeden ze tří. Je to Buzz Aldrin , který si slávu užívá ještě dnes.