Husité – v boji za pravdu
6. července roku 1415 byl v Kostnici v Německu upálen mistr Jan Hus (o Janu Husovi si můžete přečíst v článku Upalování čarodějnic ve středověku). Církev si myslela , že když upálí mistra Jana Husa , zabrání dalším nepokojům v Čechách. To se však velice mýlila. Roku 1420 si skupina lidí , co vyznávali učení Jana Husa postavila město Tábor , kde si byli všichni rovni. Po Janu Husovi se i pojmenovali Husité. Prvním velitelem husitského vojska byl Jan Žižka z Trocnova. Vycvičil z ubohých sedláků velice dobré bojovníky. Koukneme se na to , jaké měli husité zbraně a bojovné metody ( připomínka : husité byli vlastně obyčejní sedláci) :
Bojové metody husitů
Husité byli vlastně sedláci , co se odhodlali bojovat. Samozřejmě , že neuměli s meči , štíty a dalšími takovými zbraněmi. Proto Jan Žižka dal husitům cepy , řemdihy a sudlice a jiné takové zbraně. Také husité vyvinuli vozovou hradbu. Ta sloužila k tomu , že dali kolem sebe do kruhu dřevěné vozy (většinou ty vozy dávali na kopce) ve kterých byli trochu díry a těmi dírami stříleli palnými zbraněmi. Tak vyhrávali touhle metodou bitvy.
Jan Žižka byl v té době už jednooký. První oko si vyrazil , když jako malý běžel po lese , zakopl a nepíchl si na větev oko. Byl to však velice dobrý vojevůdce. Jednou , když zjistil , že se k Táboru blíží nepřítel , hned zapřáhl vozy a vydal se mu na proti. Zastavil u obce Sudoměř a tam počkal. Krajina byla plná rybníků a močálů a když rytíř spadne v tom těžkém brnění do vody tak pod jeho tího klesne ke dnu a utopí se. Husité však žádné brnění neměli a proto byli zranitelným cílem. 25, března roku 1420 se střetla vojska křižáků (o nich vám povím později) a vojska husitů. Bitva to byla krutá. Bojovali muži i ženy. Husité se u vozových hradbách na střílení střídali do různých formací. Jedna k vozovým hradbám přišla , párkrát vystřelila a pak zase odešla a přišla další. Husité na hradbách však byli velice zranitelní. Hodně jich při tom boji zemřelo. Nakonec však bitvu vyhráli husité a mohli slavit své vítězství. Bitvou u Sudoměře začali dlouhé husitské revoluce , které přinesou později zemi více neštěstí než štěstí. Musíme si však také představit husitské protivníky – křižáky :
Křižáci
Římskoněmecký král Zikmund Lucemburský chtěl za každou cenu Českou korunu. Českou korunu však měl král Václav IV. Moc se však o vládu nestaral , pil , chodil do lázní za holkami a jezdil na lovy. Není divu , že 16.srpna roku 1419 zemřel na infarkt (měl to z toho , že chlastal pivo a víno). Zikmund se tedy zmocnil České koruny a hned z husity chtěl zatočit. Stvořil si armádu a nazval ji křižáci. Křižáci pak válčili proti husitům a skoro vždycky byli poraženi. Zikmund v plánu podporovala i církev.
No a na závěr vám ještě ukážu písničku husitů. Říká se , že při bitvě u Domažlic ji zazpívali a křižáci hned bez boje utekli (je to však jenom pověra). Ta píseň se jmenuje :
Líbila se vám ?