Rybí encyklopedie – Podoustev říční
Ještě rychlá poznámka: je to čistě můj názor a vědomosti. Jsem ještě opravdu začátečník v rybaření, ale tímto článkem bych chtěl alespoň trochu pomoci těm, kteří se o rybaření zajímají, ale umí to asi jako já před rokem.
Podoustev říční (Vimba vimba)
Podoustev říční. Tato nádherná ryba není zdaleka tak známá jako jiné druhy kaprovitých ryb. Přitom patří mezi typické obyvatele řek parmového a cejnového pásma a spolu s parmou a ostroretkou se řadí mezi ryby vyhledávající proud. A právě s ostroretkou je velmi často zaměňována. Jedním z důvodů může být i fakt, že ostroretka se řekne slovensky podustva. Dovolte mi tedy, abych vám představil nádhernou, leč přehlíženou rybu, jež se nazývá podoustev říční.
Stavba těla: Podoustev patří do skupiny kaprovitých ryb, konkrétně do Máloostních. Jejím typickým poznávacím znamením je stříbrné a protáhlé tělo, hlavně však nepřehlédnutelný čumák. Nenosí ho však jen tak pro krásu. Díky němu má ústa uzpůsobena k seškrabávání potravy ze dna. Právě díky svému čumáku se velmi často plete s ostroretkou stěhovavou, ovšem ostroretka má specifickou ostrohrannou škvíru, kdežto u podoustve připomínají spodní ústa spíše cejna. Přiznávám, že takto napsané to asi žádnému začínajícímu rybáři moc nepomůže. V tom případě tu mám ještě jeden rozdíl, který tyto ryby od sebe odlišuje. Podoustev má většinou našedlé (větší jedinci i lehce oranžové) prsní ploutve, ale ostroretce září krásně rudou barvou. Pokud se podoustev opravdu povedla a chytíte i kus přesahující 30 centimetrů, pak se její oranžová barva rozlévá do všech koutů těla. Má také poměrně velkou řitní ploutev.
Způsob života: Jak již název napovídá, tuto rybu hledejte výhradně v proudící řece. Čím kamenitější a pevnější dno, tím lépe. Podoustev se řadí mezi všežravé ryby, proto pozře prakticky vše, co jí připlave pod nos. S blížící se zimou se však stahuje z proudů do tišin a tůní, kde období mrazů bezpečně přečká. Před onou migrací se ovšem musí pořádně nadlábnout, proto se velmi dobře chytá na podzim. Jako malá se často stává obětí větších dravců, v dospělosti ji může tak maximálně ohrozit obrovský sumec. Dorůstá průměrně délky 20 – 40 centimetrů, ovšem jednou za čas se chytí i kusy přesahující hranici 50 centimetrů. Pohlavní dospělost nastává mezi 2. a 4. rokem, tře se každoročně v dubnu a květnu. Jelikož je to pro mnoho rybářů druh nezajímavý, někdy i pěkně otravný, daří se jí v českých a moravských řekách poměrně dobře.
Jak ji dostat na háček: Já mám osobně podoustev moc rád, jelikož je to na svou velikost velmi bojovná ryba. Zvláště větší kusy kdejakého sportovního rybáře zaskočí svou silou a odhodláním zbavit se té pichlavé věci v ústech. Dá se lovit na položenou i plavanou. Někdy se dokonce stává, že skočí i po nástrahách vláčkařů a muškařů. Mnohem častěji se však chytne právě na prvně zmiňované metody, které bych teď dále rozvedl :
položená : Na tuto metodu ji chytám nejčastěji. Jelikož se zdržuje v docela rychle proudících vodách, doporučuji dát větší zátěž (kolem 40 – 60 gramů). Pokud by si chtěl člověk cíleně vyrazit na podoustve, doporučil bych mu poměrně tenký a krátký prut s kmenovým vlascem kolem 0,20 a návazcem tak 0,15. Důležité je si uvědomit, že jít cíleně na podoustve může být obzvlášť složité, jelikož spolu s podoustvemi můžete dále chytit cejny, cejnky, ostroretky, plotice, ale i třeba parmy nebo kapry, u kterých by bylo použití příliš jemného náčiní spíše na škodu. Proto bychom měli najít nějaký kompromis. Nad výběrem nástrahy si zas tolik hlavu lámat nemusíte, protože podoustve chytíte prakticky na cokoliv. Menší kusy spolehlivě berou na červy, malé žížaly nebo zrnko kukuřice. Pokud byste chtěli jít s velikostí úlovků nahoru, pak byste měli nastražit 2 – 3 zrnka kukuřice, pelety nebo malé kuličky boilie. Já osobně chytil svou zatím největší podoustev (32 centimetrů) na techniku method feeder, kdy zabrala na peletu. Co se týče vnadění, tak samozřejmě zvyšuje šanci na úlovek. Hlavně menší podoustve reagují na krmení velmi pozitivně. Často pak vídám, že nahodím krmítko na krmné místo a po nárazu na hladinu se okamžitě podoustvičky rozprchnou na všechny možné strany. Krmnou směs si můžete koupit hotovou v rybářských potřebách, nebo si ji můžete připravit doma. Důležité je, aby byla pořádně navlhčená, jelikož suchou by ji proud odnesl daleko od krmného místa.
plavaná : U ní platí prakticky to samé jako pro položenou. Jenom prut by měl být trochu jiný (doporučuji dlouhou boloňku, která výborně chytá i v proudu). Splávek byste měli zvolit robustnější a s dobře viditelnou anténkou. Toto bych opravdu nepodcenil, jelikož v té vířící vodě plné listí a často i klacků je opravdu těžké pozorovat malý a nenápadný spláveček. Hloubku byste měli nastavit tak, aby se nástraha pohybovala po dně, kde podoustve hledají potravu.
Záběr podoustve není nijak prudký, zato však jistý. Prutem byste měli trochu víc švihnout, aby se háček zapíchl do tvrdé tlamky. Jak jsem již pravil, podoustve jsou velmi bojovné ryby, pro které je typické škubání hlavou. Pokud však neuděláte nějakou výraznou chybu, za chvíli se vám již bude tato krásná ryba vrtět v podběráku. Zbavte ji háčku a rozhodněte o jejím dalším osudu. Pokud je však menší než 25 centimetrů (což je její lovná míra), pusťte ji zpátky do rodného živlu. Podoustev říční je v českých vodách hájena od 16.3. do 15.6.
Zajímavost: Dříve byla podoustev mezi rybáři velmi oblíbená, protože má údajně nejlepší maso z původních druhů ryb. Sám jsem to nezkoušel, ale nemohu to vyvrátit. Pokud by se vám chtělo ochutnat tuto rybu, zabijte ji v souladu s rybářským řádem.
Zde se mohu pochlubit svou zatím největší podouství říční, která měřila 32 centimetrů a zabrala na peletu. Chycena na Sázavě na feeder.