Jsme ve vesmíru sami ?

Už po celé generace si lidé předávají myšlenky o UFO a o mimozemšťanech. Bylo viděno několik záběru UFO a bylo natočeno ještě více dokumentů o UFO. Otázka je však pořád stejná. Jsme ve vesmíru doopravdy sami ? Budou se chovat mimozemšťané přátelsky nebo nepřátelsky ? A co ty unesení lidé ? Odpověď neznám ani já , věřím však , že někde by život mohl být (nemyslím si však , že by tam žila ještě lepší civilizace než my). Tady máme prvního kandidáta na mimozemský život.

 

Europa 

Europa je jeden z 60. měsíců plynné planety Jupiter , která je i největší planeta sluneční soustavy. Ještě chci na začátek připomenout. Tam , kde je voda , tam je i život. No a Europa je zrovna tvořena ledem a jak už víme , led je zmrzlá voda. Vědci se domnívají , že pod tou pevnou vrstvou ledu je obrovské moře vody a už několikrát byli na Europu vypuštěny vrtáky , které se měli provrtat tím ledem. Že se na Europě vyskytuje život je však zatím jenom teorie. Kdyby tam náhodou život byl , tak by to stejně byli jenom mikroorganismy , s kterých by však mohlo vzniknout i něco většího. Stejně tak tomu bylo i u prvních živočichů na Zemi. Nemyslím si však , že by tam plaval nějaký mimozemšťan. Europu objevil v 17. století italský atrolog Galileo Galilei , který objevil i mnoho dalších Jupiterových měsíců. Proto se Europa řadí jako galileovský měsíc. Po Galileiovi Europu ještě později pozoroval astrolog Simon Marius. Stejně jako ostatní planety je i Europa pojmenovaná po něčem božském. Europa tedy nese název milenky řeckého boha Dia (1. pád je Zeus) , která se kupodivu jmenovala Europa a pocházela od vládce národa Týrů. Europa má asi 3100 kilometrů v průměru. To je jenom o málo menší než Měsíc. I tak je však nejmenší Jupiterův měsíc. Současně tedy patří k 6. největšímu měsíci sluneční soustavy. Europa má slabou atmosféru tvořenou převážně kyslíkem. To je i další věc , proč by tam mohl být život. Europa je velice mladý měsíc , proto jsou na jeho povrchu ještě krátery od meteoritů. To je kvůli její slabé atmosféře. Měsíc je na tom úplně podobně. Do něj naráží meteority každý den. V atmosféře země se však malé meteority spálí , větší meteority se rozpadnou na větší kousky. Silné meteority však zemská atmosféra neubrání. To taky způsobilo zánik dinosaurů , kdy meteorit spadl v Mexiku a vytvořilo to hroznou katastrofu , kterou by nepřežilo ani lidstvo. Vědci Europu hodně zkoumají hlavně kvůli mimozemskému životu. Europa je totiž spolu s měsícem Io od Jupiteru v takové dálce , že by to její vodu udrželo kapalnou. Na měsíci Io se však žádná voda nenašla. Poslední snímky Europy jsou od americké sondy Galileo. Europu už zkoumaly sondy Voyager 1 a Voyager 2. A ještě čerstvá zpráva na závěr. Na rok 2020 se plánuje vypuštění sondy Europa Jupiter System Mission (EJSM) , která už chce zjistit jestli je na Europě voda a jestli tam jsou doopravdy mimozemské mikroorganismy. Teď jdeme na 2. kandidáta. 

 

Mars 

Mars (též přezdívaný jako Rudá planeta) je podle lidí nejlepší kandidát na mimozemský život. Hodně se o ní povídá a byli natočeny i filmy o mimozemšťanech , kteří žili na Marsu. Mars je už útulnější planeta než Europa. Mars je kandidát na mimozemský život kvůli tomu , že má na severu a na jihu polární čepičky , které se skládají z ledu. Bylo tam vysláno několik sond. Žádná však nezjistila žádnou věc z mimozemského života. Hodně vědců i přemýšlí , že kdyby se na Zemi stala nějaká katastrofa , mohli bychom na sednout do raket a letět na Mars , kde by jsme byli v bezpečí. Není to však úplně jednoduché , jak se zdá. Museli bychom potřebovat skafandry a přestěhovat celé lidstvo na Mars to je pěkně těžké. S pomocí moderní technologie to však chtějí vědci zvládnout. Na Mars už byla vyslána vozítka , která posbírala různé horniny z povrchu Marsu a přivezla je na Zem. O Marsu tedy víme více než o Europě. Mars je 4. planeta sluneční soustavy (když to beru od Slunce). Je také druhá nejmenší planeta naší sluneční soustavy hned po Merkuru. Mars je pojmenovaný podle římského boha války Marse. Říká se mu tak proto , že je zbarvený do ruda a to je barva krve. Je to planeta s pevným povrchem a je tvořená krátery , kaňony a obrovskými sopkami. Mars má dva měsíce. jmenují se Phobos a Deimos. Když se Mars nachází mezi sluncem a zemí , je vidět celou noc na obloze. Už staří Egypťané , Babyloňané a Řekové této planetě říkali Putující hvězda. Od 60. let 20. století bylo vysláno 20 sond na Mars. Každá se o Marsu dozvěděla něco více. V současnosti je na oběžné dráze Marsu 5 sond. Jmenují se Mars Odyssey , Mars Express , Mars Reconnaissance Orbiter , Mars Orbiter Mission a MAVEN. Na povrchu planety se pohybují ještě 2 vozítka , z níž jedno vozítko spadá do mise Mars Exploration Rover Opportunity. Druhé vozítko spadá do mise Mars Science Laboratory. Myslím si , že k Marsu to je vše a my se můžeme vrhnout na posledního kandidáta na mimozemský život , kterého asi znáte nejlépe.

 

 

 

 

Měsíc 

První lidé , kteří přistáli na měsíci byli vypuštěny v raketě Apollo 11. Když se dostali na oběžnou dráhu měsíce , zahlédl kosmonaut Neil Armstrong nějaký létající zelený předmět. Armstrong si tedy sedl k dalekohledu a koukal. Zelený předmět byl od nich poměrně blízko a Neil se ptal řídícího střediska , kde se nachází jedna část rakety , kterou vypustili a oni mu řekli , že několik 1000 kilometrů od nich. Neil tedy nevěděl , co to je. Byl to taky první člověk , co viděl UFO. Později se potom šířily zprávy , že rakety zpozorovaly UFO na měsíci a takové podobné řeči. Ufologové říkají , že nás mimozemšťané sledují a základnu mají na měsíci. Měsíc však není úplně vhodný pro život. Vůbec tam není voda a jsou tam horniny , horniny a zase horniny. A k tomu má ještě Měsíc strašně slabou atmosféru , takže do něj narážejí meteority pořád , proto tam má hodně krátery. Měsíc je taky jediné těleso , na kterém přistál samotný člověk. Měsíci také básníci říkají Luna (Luna říkají měsíci Italové a slovanské země). Většinou se na obrázcích Měsíc kreslí jako srp. Doopravdy však na obrázku kreslí jenom jednu část měsíce. Měsíc má také různé části , kdy ho můžeme vidět celý (třeba za úplňku) nebo jenom ten srp. Doopravdy je však Měsíc těleso , které se podobá kouli. Měsíc je od Země vzdálený asi 384 403 kilometrů. Měsíc má průměr asi 3 476 kilometrů. Jak už jsem se zmínil , přistál roku 1969 Neil Armstrong a Edwin Aldrin s raketou Apollo 11 na Měsíci. Byli to první lidé na Měsíci. 

 

To by bylo pro tento článek všechno. Člověk zatím nezjistil , jestli jsme ve vesmíru sami. Tady jsem vám alespoň vypsal kandidáty na mimozemský život. Určitě je těch kandidátů více , ale tito jsou nejhlavnější. Příště se v kategorii vesmír koukneme podrobněji na první lidi na Měsíci. Těšte se !!!