prťavý mužík Napoleon Bonaparte- mládí budoucího vůdce

Poznámka před článkem: Omlouvám se, že jsem dlouho nepsal články. Začala škola a moje aktivita na Bobkovým listu a na mém YouTube kanálu rychle upadla. Články samozřejmě psát budu, ale už ne tak často. Děkuji za pochopení a přeji příjemnou zábavu.

 

Napoleona Bonaparte všichni známe. Když se náš reportér namátkově na ulici zeptal dětí věku 12-15 let, vždycky odpověděli. Pepička hned říkala „Napoleon Bonaparte byl hrozně malý. Byl ještě menší než já“. Jára odpověděl „Dotáhl to až na císaře“ a jeho holka hned po něm „Vyhrával bitvu za bitvou“. Napoleon Bonaparte řekne každému něco jiného. Všichni (i ti nejblbější) ho znají. Ale pravda o našem trpaslíkovi je stále ještě zakrytá. V této sérii životopisu Napoleona Bonaparta bych chtěl alespoň trošku této pravdy odkrýt. Začíná tedy příběh plný zvratů, radostí i starostí. Začíná veliký příběh malého Napoleona.

 

Možná si myslíte, že Napoleon byl rozený Francouz. To se však velice mýlíte. Napoleon Bonaparte se narodil na ostrově Korsika 15 srpna roku 1769, který ze začátku patřil Itálii. Tři měsíce před narozením Napoleona ho však získala vyspělejší Francie. Byl to druhý syn advokáta Carla Bonaparta a jeho manželky Laetitie Bonaparte. Zatímco otec trávil většinu času v kanceláři, jeho matka se doma musela starat o Napoleona a jeho 7  sourozenců. Matka své děti vychovávala přísně, ale spravedlivě. Rodina Bonaparte si žila v docela skromných poměrech.  V té době to však bylo docela dobré a tak si na nic nemohli stěžovat. Do svých 9 let se nic netušící  Napoleon proháněl na ostrově Korsika. Pak však přišli jeho 9. narozeniny a jeho otec ho společně s jeho starším bratrem odvezl právě do Francie. Samozřejmě kvůli studiu. Napoleonovi se však začínal plnit jeho sen z dětství a byl přijat na vojenské učiliště Brienne-le-Chateau. Tam strávil pět let. Asi nejlépe mu šla matematika, ve které byl vždycky nejlepší (to už naznačovalo, že to bude dobrý stratég). I když byl v této škole dobrý, neměl to tam rád. Jeho tupí spolužáci se mu smáli za jeho malou výšku (pochopitelně) a za jeho špatnou Francouzštinu. To se samozřejmě Napoleonovi nelíbilo, jelikož on si vždycky myslel, že je víc než ostatní, a tak se hodně se spolužáku hádal, ba i pral. No jo, správný voják potřebuje pořádný trénink. Když se však vrátíme ke studiu, kromě matematiky vynikal také v zeměpisu a dějepisu. Zato mu moc nešla Latina a Němčina. V patnácti Napoleon úspěšně dokončil tuto vojenskou školu s hrozným názvem a roku 1784 byl úspěšně přijat na luxusní vojenskou školu v samotné Paříži. Specializoval se zde v oboru dělostřelectví. O rok později složil úspěšně další zkoušky a byl poslán jako podplukovník do pluku v Lyonu. Bohužel ještě předtím, než ho poslali do Lyonu se k němu donesla zpráva, že zemřel jeho otec. A samozřejmě pro Napoleonovu matku, která nepracovala, to znamenalo být bez peněz. Napoleon však nějaké peníze měl a tak je posílal matce na Korsiku. A roku 1786 si zajel na takovou větší dovolenou právě k matce. Ta jeho delší dovolená totiž trvala neuvěřitelný rok (!!!). roku 1788 musel však zase odjet ke svému pluku do Francie. Tato práce ho samozřejmě bavila a získával z ní i docela slušný plat, který posílal matce. Našel si však i volný čas a v něm se hlavně zajímal o vojenskou historii, matematiku, zeměpis a literaturu (všechno naráz to však samozřejmě nestíhal :)). Jeho pluk se zatím přemístil do Auxonne, kde se mladý Napoleon poprvé dozvěděl o Velké francouzské revoluci, která mezitím vypukla v Paříži. Jeho pluk se právě připojil k povstalcům a společně bojovali za Francouzskou republiku (což se jim nakonec povedlo a Francie se tímto stala první republikou na světě). Roku 1789 požádal o další dovolenou, odjel na Korsiku a začal s menší politickou kariérou. Spolu se svým starším bratrem Josefem založili revoluční hnutí na ostrově Korsika. Jak to dopadlo? Budou už nějaké ty bitvy? A stane se vůbec tím císařem? Nebojte, všechny tyto věci budou v příštím článku o Napoleonovi. Takže Napoleonovi Bonaparte zdar!