Rybí encyklopedie – úhoř říční
Tímto článkem začínám novou sérii nazvanou „rybí encyklopedie“, kde se ve stručnosti zaměřím na různé druhy ryb, rybolovné techniky atd. Užijte si článek o úhoři 🙂
Ještě rychlá poznámka: je to čistě můj názor a vědomosti. Jsem ještě opravdu začátečník v rybaření, ale tímto článkem bych chtěl alespoň trochu pomoci těm, kteří se o rybaření zajímají, ale umí to asi jako já před rokem.
Úhoř říční (Anguilla anguilla)
Tato ryba sice není mezi rybáři tak známá, ale patří k mým nejoblíbenějším.
Stavba těla: úhoř každému z počátku připomíná hada nebo nějakou obrovskou žížalu. Nenechte se však mýlit, je to ryba. A hodně zajímavá ryba. Dorůstá délky 20-70 cm, myslím však, že se ve světových vodách vyskytují i delší úhoři. Má tedy hadovité tělo s jedním obrovským svalem, díky kterému mi připadá opravdu silný. Já sám jsem úhoře chytil a popisuji tedy věci, které jsem opravdu zažil. A právě jedna z těchto nezapomenutelných věcí je i jeho obrovský stisk čelistí. Sám jsem to zkoušel a měl jsem opravdu veliký problém se z jeho stisku uvolnit. Úhoře tedy není radno podceňovat.
Způsob života: O úhoři se toho ví opravdu zlomek. Je však známo, že se všichni úhoři rodí v Sargasovém moři poblíž Ameriky, poté se rozutečou (nebo spíše rozeplavou) do všech světových stran. No a právě nějaká část této úhoří populace připlouvá i do našich českých řek. Zde také žije drtivou část svého života a pokud ho za tu dobu žádný rybář nechytne a neudělá z něho uzeného úhoře (velice známou pochoutku), může se tato ryba vytřít. Tření úhoře však není tak jednoduché. Úhoř opouští české vody a plave se rozmnožit tam, kde se narodil. Do Sargasového moře. Velikou záhadou je však to, jak může do té oblasti vody blízko Nového světa trefit. Pluje tedy tisíce kilometrů, aby dosáhl svého vytouženého cíle. Když do Sargasového moře dorazí, vytře se, samice naklade jikry a spolu se svým milencem umírají. Úhoři tedy vlastně nikdy nepoznají své rodiče, protože se vždy vylíhnou až po jejich smrti. Řekněte, líbil by se vám takovýto život?
Jak ho dostat na háček: Začneme hezky od začátku. V tomto případě jste ještě doma a uvažujete, co s sebou na lov tohoto tvora vzít. Začnu od nástrahy. Pro úhoře sice není tolik druhů nástrah jako pro ostatní ryby, ale to jim nesnižuje šance. Mezi nástrahy na úhoře můžeme řadit rousnici (prostě obyčejnou žížalu), mrtvé, ale hlavně poměrně malé rybičky a osvědčit se mohou i proužky z jater. Já jsem zatím chytal jenom na žížalu, jelikož je lehce dostupná, a zatím se mi hodně osvědčila. Jako techniku bych asi nejvíce doporučil feeder na těžko. Na to jsem ho alespoň chytil. Ve většině rybářských knih a časopisů se píše, že na úhoře se má chodit v noci, kdy jsou nejvíce aktivní a za dne je úhoř na háčku raritou. Toto však popírám. Já sám jsem chytil úhoře kolem sedmi hodin večer a jeden kamarád i kolem šesti hodin večerních. Takže na úhoře jděte, kdy je vám to milejší. Myslím, že šance máte u obojího vyrovnané. Záběr úhoře je docela dobře rozeznatelný, ale neprovádějte moc silný zásek, protože úhoř tu nástrahu hodně vdechne a z drtivé většiny se mu to zapíchne samo. Zdolat úhoře většinou není žádný problém co se síly týče. Jeho zdolávání musí být však nekompromisní. Úhoř je také známý tím, že pokud mu necháte jenom chviličku prostor, obtočí se kolem nějakého podvodního kmene nebo větve. Jestli se vám to stane, tak jste zřejmě přišli o rybu a asi i montáž. Jediná věc, co v tomto případě doporučuji je chvíli počkat, až se úhoř zase neodmotá sám. Když máte úhoře na pevnině, napřed mu musíte vyndat háček. To není vůbec jednoduché a vím, že holou rukou to prostě nejde. Radši mějte u sebe vždy nějakou pomůcku (nůžky, pinzetu…). Úhoř má příšerně slizkou kůži, ale nemá šupiny. Mám pro vás ještě jednu radu, ale ono je to spíš přání. Vracejte úhoře zpět do vody. Bohužel, je kvůli rybářské mlsnosti a budujícím se jezům už ohroženým druhem a já sám vůbec nevěděl, že ho ještě na Sázavě mohu chytit.
Zajímavost: Úhoř má jedovatou krev. Opravdu. Zjistilo se, že půl gramu krevního séra zabilo do 4 minut psa. Naštěstí se tento jed při teplotě 60 stupňů Celsia vypařuje a tak se nemusíte obávat, že vás zabije uzený úhoř 🙂
Zde se vám mohu pochlubit svým půlmetrovým úhořem 🙂
Film zlatí úhoři inspirovaný životem Oty Pavla 🙂