Karel IV. – Největší období slávy
Když v minulém článku dorazil Karel do Čech , moc nadšený tedy nebyl. V lesích číhali loupežníci , Pražský hrad , sídlo českých králů byl na spadnutí a otec zase někde ve válce. “ Ach jo , to bude zase práce“ řekl si Karel a hned jel na Pražský hrad. Karlův první úkol byl velice těžký. Zkrotit českou šlechtu , která v Čechách vládla když byl Jan ve válkách. A když vládne jenom šlechta , většinou si hned rozkrade všechny peníze z královské pokladnice. Nevím jak to Karel udělal , ale najednou se mu podařilo nějaký ten peníz z české šlechty vynutit. Karlův otec však pořád věřil , že to právě jeho syn Karel na něj chce udělat spiknutí a proto ho k opravdovému vládnutí nikdy nepustil. I když se s tátou dohadoval jak chtěl , musel si počkat až na jeho smrt v roce 1346 v bitvě u Kresčaku. Ještě před Janovou smrtí bychom vám chtěli nabídnout úryvek z dohadování Jana a jeho syna Karla :
Hádka Jana a Karla
Jan Lucemburský se po dlouhé době zase vrátil do Čech pro další peníze. Když zjistí , že žádné už nemá , naštve ho to a ještě k tomu potká na chodbě svého syna.
Karel : Ahoj tati.
Jan . Ahoj Kájo. Můžeš mi prosím říci kde jsi.
Karel : jsem přímo před tebou. To už fakt vůbec nic nevidíš.
Jan : dalo by se říci , že jo.
Karel : Tak už toho válčení přestaň. Víš , že když je někdo slepý tak se snadno zabíjí. (Karel se však zamyslí a řekne si v duchu “ Ale kdyby zemřel , mohl bych už konečně vládnout jenom já“) A nebo bys ještě nějaké války mohl zkusit. Alespoň bys jim dokázal , že můžeš bojovat i slepý.
Jan : To máš pravdu (a chce už odejít , protože už má na dvoře koně).
Karel : A tati , můžu ještě na slovíčko.
Jan : Pane bože co je.
Karel : Chtěl bych se tě zeptat jestli bys mi už nemohl předat tu vládu.
Jan : Ne , nezájem.
Karel : Tati prosím. Víš co bych udělal. Dal bych postavit už konečně nějaký další most přes Vltavu a nebo bych chtěl dokončit tu stavbu té katedrály svatého Víta. je tam toho v těch Čechách moc.
Jan : Tak si počkej až umřu. To už určitě nebude zadlouho.
Karel : Tati , mohl by jsi to už konečně pro mě udělat.
Jan : ( Křičí) Ale já ti říkám , že ne a proti mě jsi ještě bezmocný. Já vím , že ty i tvoje matka jste oba byli proti mě , ale ty se posadíš na český trůn jen pře moji mrtvolu , ROZUMÍŠ (nahlas vykřikne).
Karel : (mlčí)
Sluha : (říká Janovi) Pane králi.
Jan : Co je.
Sluha : Váš kůň už čeká.
Jan : Jasně , už jdu. Tak ahoj Karle (Jan odchází. Karel na něj velice naštvaně hledí).
Karel se teda nakonec dočkal a Jan Lucemburský zahynul. Konečně se tedy mohl posadit na český trůn. Ze začátku to však vůbec neměl lehké. Hodně na něj hrozili i králové z jiných zemí. Karel se s nimi nakonec vypořádal a ani nepotřeboval vytáhnout meč z pochvy na rozdíl od svého otce. Byl to totiž skvělý diplomat (diplomat znamená , že věci dokáže vyřídit díky různým smlouvám). Proto si mohl najít i nějaký ten čas na to , aby opravoval a zdokonaloval Prahu. Měl však i jiné potíže. Byl totiž 5. dubna 1355 korunován na císaře svaté říše Římské. On se však ubytoval v Praze , kterou strašně miloval. Také jeho sen o postavení dalšího mostu se mu přece jenom splnil. Při velký povodních , kdy se Vltava vylila ze břehů , spláchla a strhla i tehdejší kamenný most zvaný Juditin ( Nechal ho postavit český král Vladislav II. a pojmenoval ho podle své manželky Judity). Lidé z toho byli hodně nešťastný , protože se nemohli nějak dostat přes Vltavu ( mohli se jedině brodit v nějakých mělčinách , ale suchou nohou z jedné strany Vltavy na druhou rozhodně nedošli). Tak tedy musel Karel rychle něco dělat. Rozhodl se , že postaví ještě pevnější kamenný most. Najal si tedy nejlepší stavitelé v čele s Petrem Parléřem , který byl hlavním šéfem té výstavby. Stavba tedy začala. Ke Karlově mostu se také váže mnoho legend. Nejznámější legenda je , že na jeho stavbu přimíchávali do malty vejce a syrečky , aby byl pevnější. Je to však jenom legenda , protože vědci zkoumali maltu Karlova mostu a žádná vajíčka ani syrečky tam vůbec nenašli. I tak se jim však stavba povedla a kamenný most , dnes zvaný Karlův pořád ještě stojí pevně. Karel IV. také začal dodělávat katedrálu sv. Víta. Její dostavbu bohužel nestihl a katedrála se dokončila až na počátku 20. století , ale velmi jí pomohl , protože si zase pozval nejlepší stavitelé z Evropy. Nejznámější z nich byli Petr Parléř a Francouz Matyáš z Arrasu. Karel také velice podporoval vzdělanost a proto nechal budovat u Koňského trhu na starém městě univerzitu , kterou později pojmenoval Karlova univerzita. Karlova univerzita se stala natolik slavná , že do ní jezdili Němci , Poláci a další takový cizinci. Na Karlově univerzitě se však také učili i Češi. Tady máte jména těch nejznámějších Čechů , co vystudovali Karlovu univerzitu :
Jaroslav Heyrovský
Karel Čapek
Edward Beneš
Miroslav Rastislav Štefánik
Jan Evangelista Purkyně
Jan Palach
Jeroným Pražský
Bohumil Hrabal
Vladimír Franz
Josef Dobrovský
Jan Nepomucký
Bohuslav Svoboda
Jan Mládek
Jiří Dienstbier
Zdeněk Svěrák
Karel Havlíček Borovský
Jan Hus
Karel IV. nechal postavit ještě plno dalších staveb o nich však zase příště.